Dušan Šišmiš stavěl koupaliště v Česku, Slovensku, Gruzii a Srbsku. Mění se v průběhu času požadavky na technologie? A jaké má tipy pro investory na zefektivnění průběhu stavby?

Rozhovor s Dušanem vznikl při příležitosti dokončení nového bazénového světa pro termální koupaliště Thermal Corvinus ve Velkém Mederu na Slovensku. A právě na tuto aktuální referenci se můžete podívat i v tomto videu:

Dušane, klasická bolístka stavebnictví – jak se ti daří plnit termíny?

Je to pravda, slova „termíny neplatí” jsou ve stavebnictví negativním trendem. Za poslední dva roky neznám stavbu, kde by se termín splnil. Ale ne naší vinou – mnoha stavebním firmám chybí lidé, a to se projevuje na zdrženích.

A velmi často i samotné zahájení stavby začne třeba o měsíc později. Jenže když se začíná pozdě, jak to stihnout na konci? Nelze se spoléhat na to obvyklé „však vy to nějak uděláte“.

Na stavbě jsme vázáni jedni na druhé a když se každý zdrží o týden, na konci je to klidně i měsíc nebo dva navíc.

Jak tomu předcházet?

Jednoduše, doporučuji nedělat termíny tzv. „na krev“. Bez časové rezervy se těžko plánuje práce nás i dalších dodavatelů.

Občas mám své lidi doma, protože čekáme na dokončení nutných prací (třeba betonáže bazénových van), které musí být hotové před instalací našich technologií. Prodlevy samozřejmě prodražují práci nám, generálnímu dodavateli i investorovi.

Má na termíny vliv i počasí?

Nakolik je to možné, pracujeme i v nepříznivých podmínkách, ale musíme přitom dodržovat technologické postupy. Třeba v dešti děláme lepené spoje pod stanem a při mínusových teplotách stany vyhříváme.

Když tady teď mám tu možnost, chci smeknout před kolegy, kteří v těch podmínkách skvěle odvádí svou práci.

A musím vzpomenout i na mého prvního šéfa „bazénáře“ – pana Zahradníka. Za jeho přístup a zkušenosti jsem dodneška velmi vděčný.

Řídíš realizace bazénové technologie. Co to obnáší?

Je to o zajištění hladkého průběhu dodávky bazénové technologie. Na základě projektové dokumentace zajišťuji vše, co je třeba, aby naše práce byla provedena v požadované kvalitě a v daný termín.

To zahrnuje například jednání na kontrolních dnech, komunikaci s generálním dodavatelem stavby, s našimi subdodavateli a jejich koordinaci i logistiku materiálu.

Jako manažer stavby musím hlavně předvídat, znát návaznosti a umět předávat práci mezi jednotlivými lidmi a profesemi. Proto potřebuji kompletní znalost oboru, od A do Z.

Specifikem navíc je, že každý subdodavatel má svou projektovou dokumentaci, která často není navzájem zkoordinovaná – třeba bazénové technologie se vzduchotechnikou, vedením vody, lávkami pro elektřinu apod.

V případě kolizí musím najít takové řešení, které bude respektovat časové, materiálové i technologické požadavky všech zúčastněných. A ideálně přitom dodržet rozpočet.

Jak se těmto krizím vyhnout?

Ideální je projekt „tahaný jednou rukou” – tzn. jednou firmou. Pokud podklady každé profesi připravuje někdo jiný, tak se to samozřejmě nepotká.

Na stavbě k těmto průběžným koordinacím slouží takzvaná “kádéčka”, neboli kontrolní dny, kdy se nečekané problémy řeší se všemi dotčenými.

Samozřejmě ale platí, že všechny technologie musíme nainstalovat, nemůžeme něco vynechat. Navržená bazénová technologie vždy odpovídá požadavkům investora a bazénů.

Máš zkušenosti i z dalších zemí.

Třeba když jsme vyrazili stavět aquapark Bački Petrovac do Srbska, bylo před námi mnoho neznámých – země, jazyk, kultura. Neznali jsme přístup místních lidí k práci.

Jenže brzy se ukázalo, že třeba o jazyk se není nutno obávat, protože nás čeká město, které dříve kolonizovali Slováci. Opravdu, skoro všichni tam mluvili slovensky! (smích).

A podobné to bylo i v Gruzii při výstavbě aquaparku Gino Paradise – tam jsem zase oprášil svou ruštinu. Za měsíc jsem mluvil líp rusky než česky. (smích)

A ta jiná kultura?

V Gruzii neměli tak “uhoněný” pracovní rytmus, práci tam brali víc v klidu a bez stresu.

Věděli, že když “není beton, tak není beton, bude zítra, nikdo se nezblázní”.

Mělo to vliv na termíny?

Samozřejmě se harmonogram řešil, ale všichni to brali s větším klidem – včetně investora, který znal možnosti své země.

V Srbsku bylo vidět i jiné vnímání pracovníků ve stavebnictví a celkově v nějaké výrobě. Třeba za předjíždění traktoru dávala policie pokutu – protože traktorista jel na pole dělat hospodářský výsledek pro stát. Kdežto ty se v „osobáku“ jen vezeš. Tak nám to alespoň místní vysvětlovali. Takové předjíždění vyšlo třeba na 50 €.

A podobné to bylo v obchodě, třeba když jsme si v pracovním oblečení kupovali snídani. Lidé nás pouštěli ve frontách u pokladen se slovy: „Nech sa páči, kupte si, lebo vy idete do roboty“.

Mění se požadavky na bazénové technologie?

Trendem je bezpochyby automatizace. Zatímco před 20 lety muselo na velkém koupališti pracovat několik lidí jen jako obsluha technologie, dneska tu práci zastane jeden člověk.

Třeba praní filtrů – jejich čištění může být plně automatizované a provozovatel tak ušetří pracovní úvazky.

Jak funguje vlnový bazén?

Celá technologie je založená na vzduchu, je to vlastně jeden velký kompresor – ve velké komoře totiž rozhýbe vodu a klapkami “vyrábí” vlny.

Když jsem to viděl poprvé, fascinovalo mě to. Jednou jsem se dokonce do té komory nechal zavřít, abych zevnitř viděl, jak to funguje, a ten podtlak mi ani nedovolil zevnitř dveře otevřít.

Existuje nějaká technologie, která tě láká?

Přál bych si realizovat tzv. tobogány do kopce. I z profesního hlediska mě zajímá, jak to přesně funguje, jak se “tlačí voda do kopce”, jak funguje hydraulika vody, kudy odtéká…

Také jsem zvědavý na novou technologii čištění vody, tzv. reverzní osmózu. Od ní si slibuji menší spotřebu vody a menší prostorové požadavky, což zlevní stavební přípravu.

Dušan Šišmiš

Dušanovou první pracovní zkušenosti byla realizace projektů v oblasti vodo-topo-plyn na rodném Slovensku. Po přestěhování do Zlína pracoval v Kovárně Viva, odkud v roce 2005 přešel do Centroprojektu.

Realizacemi si prošel od základů jako montážní technik bazénové technologie. Dodnes je Dušanovou sdrcovkou termální koupaliště Bešeňová na Slovensku, která byla jeho první stavbou.

Během následujících let získával další zkušenosti servisem bazénové technologie, následně vedl menší realizace až po dnešní management instalací bazénových technologií na velkých aquaparcích a koupalištích.